Jídelní lístek

Zpět na jídelní lístek

Zdroje karotenů nebo vitamínu A

Rybí tuk, játra, mrkev, zelené a žluté listy, špenát, kapusta, petrželová nať, kedlubnová nať, meloun, meruňky, zelí, brokolice, kukuřice, dýně, máslo, vaječný žloutek, v menším množství mléko, tučné ryby, třešně aj.

___________________________________________________________________________ Zdroje vitamínu D

Za normálních okolností se vitamín D tvoří v kůži působením slunečního záření z provitamínu 7-dehydrocholesterolu, derivátu cholesterolu. Ultrafialové záření štěpí B jádro sloučeniny za vzniku cholekalciferolu, tedy vitamínu D3. Tuto schopnost výroby vitamínu v kůži si osvojili suchozemští obratlovci přibližně před 300 milióny let, kdy se přesunuli z oceánu, který byl bohatý na vápník.

Syntéza působením slunečního záření by měla stačit na pokrytí až 80 % denní potřeby, v závislosti na zeměpisné šířce a ročním období. V potravinách se cholekalciferol nachází v rybím tuku, játrech, vaječném žloutku a mléce.

Vliv na imunitní systém

Vitamín D je rovněž důležitý pro správné fungování imunitního systému. Dlouhodobý nedostatek vitamínu D je prokazatelně spojen s vyšší náchylností k tzv. akutním respiračním infekcím a chřipce. Aktivní metabolit 1,25-dihydroxycholekalciferol hraje důležitou regulační roli v produkci antimikrobiálních peptidů (např. katelicidinu), které jsou důležitou součástí imunity tkání. Tento vitamín je rovněž důležitý v různých imunodermatologických procesech (viz léčba lupénky kalcitriolem).

___________________________________________________________________________ Vitamín E v potravě

Je obsažen v oleji z pšeničných klíčků, másle, mléce, burských oříšcích, sóji, salátu a v mase savců. Potřeba vitamínu E se zvyšuje při zvýšeném příjmu nenasycených tuků nebo zvýšeném vystavení se kyslíku (kyslíkové stany apod.). Poruchy vstřebávání tuků ze střeva mohou vést k příznakům nedostatku tokoferolu, protože vitamín se vstřebává jen společně s tuky.

Vitamín E je nejdůležitější antioxidant v těle. Jako takový chrání buňky před oxidačním stresem a účinky volných radikálů, proto pomáhá zpomalovat stárnutí a prokazatelně působí i jako prevence proti nádorovému bujení. Údajně také zlepšuje hojení ran. Má také pozitivní účinky na tvorbu pohlavních buněk, zvyšuje plodnost a podporuje činnost nervového systému.

___________________________________________________________________________ Potravinové zdroje vitamínu K1

Fylochinon (vitamín K1) je obsažen v zelené listové zelenině a některých rostlinných olejích (sojový, olivový, v bavlníkovém semenu, řepce). Hydrogenace rostlinných olejů může snížit biologickou účinnost vitamínu K.[2] Některé zdroje vitamínu K1 jsou uvedeny v následující tabulce spolu s obsahem vitamínu K1 v mikrogramech (μg).


Potravina Množství Vitamín K1 (μg)
Olivový olej 1 polévková lžíce 8,1
Sojový olej 1 polévková lžíce 25,1
Řepkový olej 1 polévková lžíce 16,6
Majonéza 1 polévková lžíce 3,7
Vařená brokolice 1 hrnek (sekané) 220
Syrová kapusta 1 hrnek (sekané) 547
Syrový špenát 1 hrnek (sekané) 145
Syrový zelený listový salát 1 hrnek (drcený) 62,5
Syrová řeřicha 1 hrnek (sekané) 85
Syrová petržel 1/4 hrnku (sekaná nať) 246

___________________________________________________________________________

Červená řepa:

Léčivé účinky

Obsahuje v hojném množství betain, který brání rozvoji kornatění tepen a podporuje činnost jater. Barvivo červené řepy rozšiřuje věnčité tepny a zpevňuje stěnu vlásečnic. Z jejích přímo léčivých účinků jmenujme též účinky močopudné, vylučuje sůl z těla, povzbuzuje činnost žaludku a tvorbu žluči. Při ateroskleróze se doporučuje léčivá kúra: syrová šťáva z červené řepy v dávce 50-100 ml denně po dobu alespoň deseti dní. Podporuje růst buněk a opravuje jejich jádra. Aktivuje tvorbu červených krvinek, a tím zásobování buněk kyslíkem. Vyvolává optimističtější náladu. Zbavuje střeva jedovatých látek, odstraňuje zácpu. Dodává pružnost a lesk pleti, vlasům a nehtům. Neutralizuje a zároveň odstraňuje jedovaté látky, zvláště v mozku.

Průměrný obsah látek a minerálů

Je to zelenina velmi hodnotná - ve 100 g bulvy je asi 70 mg sodíku, 380 mg draslíku a 20 mg vápníku, dále řepa obsahuje hořčík a z mikroprvků rubidium a caesium. Důležitý je obsah rostlinných barviv, antokyanů, zabraňujících křehkosti cév. Z vitamínů obsahuje vitamín C, vitamíny skupiny B a další.

Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v červené řepě.


Složka Jednotka Průměrný obsah Prvek (mg/100 g) Průměrný obsah Složka (mg/100g) Průměrný obsah
voda g/100 g 87,1 Na 66 vitamin C 5
bílkoviny g/100 g 1,7 K 380 vitamin D 0
tuky g/100 g 0,1 Ca 20 vitamin E stopy
cukry g/100 g 7,0 Mg 11 vitamin B6 0,03
škrob g/100 g 0,6 P 51 vitamin B12 0
vláknina g/100 g 1,9 Fe 1,0 karoten 0,02
mastné kyseliny g/100 g 0,1 Cu 0,02 thiamin 0,01
cholesterol g/100 g 0 Zn 0,4 riboflavin 0,01
energie kJ/100 g 154 Mn 0,7 niacin 0,1